Těšetice-Přáslavice komentář

K utkání do Těšetic jsme dojeli povzbuzeni celkem nečekaným vítězstvím nad Vilémovem, ale díky Bohu za ně...

Marodi jsou stále ve stavu hraní neschopen, trofej ironmana převzal Zizi, který dokazuje, že je možno v dnešní době i vzdělaného člověka zocelit!!! :-) Díky Zizi, vůbec si to v těchto pro mě těžkých chvílích neumím bez tebe představit... Jediná světlá výjimka je zdravotní stav Kunyho, který se nakonec do utkání zapojil a posledních 20 minut odehrál, aniž by na něm bylo patrné, že delší dobu stál. Snad to vydrží a dopadne to dobře.

Ani jeden z týmů nepředváděl na hřišti to, proč se na fotbal chodí, tj. bojovnost, nasazení, pěkné akce, kombinaci a snahu o zakončení. V ospalém počasí se ospalý fotbal dal leda ospale sledovat... Domácí šli po hrubici hostujícího stopera do vedení, ale hostům se podařilo záhy srovnat skóre, když se z přímého kpu se štěstím a díky teči hráče ve zdi trefil Ježek (tobě to ale střílí!).

V kabinách padlo jasné slovo o tom, že pokud se další poločas odmaká a bude se bojovat s maximálním nasazením, budou body! Všichni jsme chtěli takto hrát, ale bohužel jen do okamžiku, kdy trenér opustil šatnu. Pak už jsme se při čekání na hřišti usmívali, smáli a řehtali a druhou půli jsme totálně propadli, odchodili a po odevzdaném výkonu nakonec s další brankou v síti projeli celé utkání. Nutno podotknout, že i tato branka padla s velkým kusem štěstí a po faulu, který snad viděl jen pan rozhodčí. Štěstí se však musí jít naproti a přáslavičtí hráči se před ním v posledních mnoha měsících spíše schovávají a utíkají od něj co nejdál...

Jelikož týmy ze spodních míst (resp. těch úplně nejspodnějších) sbírají body, někdy vpravdě zázračným způsobem (ale tak už to v našich soutěžích chodí!), bude to se záchranou ještě hodně těžké. Mnohem těžší je ale sledovat, že chtít může trenér a není moc hráčů, kteří by chtěli pomoci!

Do dalších bojů si tak přejeme pouze jediné, aby se třeba Křečkovi s noční košilí podařilo sestrojit vynález, kterým se bylo možno kompletně resetovat mozky a nastavení našich hráčů... to by byla rozkoš!

Sportu a následujícím zcela jistě na lavičce protrpěným utkáním zdar!